Tak jsme se dočkali. Nový počin Michaela Baye, na který mnozí čekali jako na smilování, je tady a je to ta nejzběsilejší a nejefektnější bitka robotů, jakou jsme zatím měli možnost vidět; za více než dvě hodiny toho hlavní hrdinové zažijí tolik, že by na to normálnímu člověku nestačilo ani několik životů. Otázka však zní, jak si tato podívaná vede po stránce zábavy.

Pro lepší orientaci: V prvním díle jsme byli svědky drsné bitvy drsných robotů o drsnou kostku (Allspark, česky Jiskru), základ jejich veškerého bytí. Ti dobří se jmenovali Autoboti, docela ujížděli na barvách a snažili se kostku uchránit před těmi zlými, totiž Decepticony (ti zase pro změnu „trochu“ ujížděli na vojenský technice). Ta měla totiž schopnost změnit jakoukoliv elektroniku v dost nepříjemně naladěného robota a dá rozum, že v rukou Decepticonů by pro ostatní neznamenala nic dobrého. Do toho se ještě připletl jeden teenager, snažící se sbalit jednu velmi půvabnou spolužačku, který sem tam přiložil ruku k dílu. Nakonec se Autobotům a Samovi povedlo společnými silami Decepticony rozbombit, Jiskru zničit a všichni žili šťastně až do smrti. Tedy žili BY, kdyby se jim to scénáristi nerozhodli trochu osladit.

K jejich smůle nebyla totiž Jiskra zničena celá a roztříštění Decepticoni by ji prej docela chtěli. A jejich nový vůdce, Fallen, by při té příležitosti možná i pro jistotku vyhladil Zemi. A… blablabla, prostě další tuctovej příběh, jak z dílny Asyláků, když maj zrovna fakt dobrej den. V tomhle filmu ale o příběh fakt nejde, nicméně to od něj asi taky nikdo nečekal. Od tohoto filmu se dala očekávat jednoduchá, béčková zábava v duchu Transformers 1, akorát o něco větší a výbušnější, a celkově se dá říci, že Michael Bay tento úkol zvládl.

Základním kamenem celého filmu je pochopitelně jeho vizuální zpracování. Bay jde po cestě prošlapané prvními Trasformers a rozhodně to filmu jde k duhu. Jak noví roboti, tak bitvy jsou velmi pěkně zpracované a někdy i poměrně originální. To se týká obzvláště scény v lese, kde se utká několik Decepticonů s Optimusem. Je však pravda, že závěrečná bitva pro mě byla poněkud zklamáním; bitka v haldě písku totiž neni ani zdaleka tak poutavá jako mlátička uprostřed města. A poslední souboj byl snad nejkratší souboj v historii posledních soubojů. Celkově se ale dá říci, že v tomto ohledu film splnil očekávání a jeho pomyslný soupeř, Terminátor 4, vedle něj vypadá jako chudý příbuzný.

Bohužel film trpí řadou dost nepříjemných a dost zbytečných neduhů, které srážejí dolů jeho značný potenciál. První věcí jsou (pravděpodobně) Bayovy vtípky, které jsou nám dobře známy už z jedničky. Zatímco ale v předchozím filmu občas představovaly vítané odlehčení a pokud ne, tak se to tak nějak dalo vydržet. Ve druhém díle se však koncentrace těchto rádoby vtipných situací zvýšila asi tak stokrát a jejich kvalita šla rapidně dolů.

Kapitolu samu o sobě pak představují „dvojčata“, což je dvojka Autobotů, kteří diváka provázejí celým filmem a smyslem jejich bytí je pravděpodobně člověka tak akorát nasrat. Trapný, uhozený a ubohý. Možná je to ale záměr, protože divák si pak vysoce cení každé scény, kde se tihle dva nevyskytují. Ostatní noví roboti jsou však docela zajímaví, jen je velká škoda, že většina z nich se tam objeví buď jenom velmi okrajově a hned zase zmizí (takřka všichni noví Autoboti) anebo hned dostane nějakou raketou a nazdar (většina Decepticonů). I přes fakt, že se počet robotů více než ztrojnásobil, jsem se tak občas nemohl zbavit dojmu, že v jedničce jich bylo víc.

Jak už jsem říkal, příběh skutečně nestojí za nic, přesto bych však alespoň občas čekal alespoň minimální invenci. Ta však nepřichází a z filmu se stává docela patlanice, hlavně v první části. Bohužel i příběh Sama a Mikaely, který v prvním díle celkem důstojně obstál jako vata mezi akčními scénami je ve dvojce vyčpělý a ani Samova etuda na univerzitě to nezachrání. Taky mi vadila velká řada nelogičností (už z jedničky se ví, že na roboty kulky ráže 7.62 neplatěj a oni tam pořád nabíhaj s karabinama, bleskový přechod z jednoho prostředí do druhého, bez vysvětlení, jak se tam hrdinové dostali, …) a popkulturních odkazů (sonda jak z Matrixu, odkazy na Star Wars a hromada dalších věcí), z nichž má člověk akorát dojem, že autoři nedokážou vymyslet kloudnou scénu. Nicméně i tohle se dá přežít.

Tranformers 2 nejsou úžasný film, nejsou revoluční film, nejsou ani lepší než jednička. Pokud na tohle všechno ale divák přistoupí, může se těšit na 150 minut nenáročné, ale slušné zábavy. Nebýt takového množství zbytečných vtipů (a dvojčat) a příliš zdlouhavé a nudné první části, hodnotil bych výš. Tenhle film by potřeboval dobrej Director’s cut jako sůl.

BTW doporučuju velmi pozorně sledovat nabídku kin a jít na titulkovanou verzi, protože dabing je naprosto otřesnej a film hodně shazuje. To se zase jednou distributor vytáh.