Ohlédnutí za Rock for People 2010

Prodloužený víkend v obrovském zábavním lunaparku plném jídla, piva, bikin a hudby, znějící převážně jen od zahraničních interpretů z hlavních pódií. Kdo chtěl vidět muzikanty z naší rodné země, nebo sousedů ze Slovenska, musel většinou snášet špatný zvuk z přecpaného hudebního stanu nebo letištního hangáru. Pokud vás neskrápěl váš vlastní pot, postaral se o to v závěru festivalu i občasný déšť. Takový byl Rock for People 2010.

4. 7. 2010 První festivalový den

Po tom, co jsme si jako tradičně nechali ujít večírek pro nedočkavé, připravili jsme se na první den festivalu. Rozjezd celého festivalu pro nás obstaraly bandy ze zámoří.

Jako první, ze tří kapel nejmenší, zahrála bláznivá formace Horse The Band která je proslulá svou ztřeštěnou, energií nabitou show. Bohužel, hned napoprvé se projevilo děsivé ozvučení hangárové Rock&Pop stage, jejíž uši rvoucí převýškované decibely nás nenechaly přečkat koncert až do konce. Přesunuli jsme se tak pomalu na vyhlídku před Českou spořitelnu stage, kde se schylovalo k vystoupení kanadské bandy Alexisonfire.

Členy kapely jste mohli zahlédnout procházet se po areálu festivalu, nenuceně si užívajíc místní atmosféru a slunečné počasí jež pomohlo k odkrytí všech malůvek, které na svém těle tito muzikanti nosí.

Na vedlejší T-Music stage poté zahráli muzikanti z Coheed and Cambria a připravili nám první velké překvapení Rock For People. Zvuk se z aparatury na obří stagi, připravené především na druhý den pro hlavní hvězdy festivalu Muse, řinul neskutečný. Rozhodně bych zařadil vystoupení C&C mezi jedno z nejpovedenějších za celé tři dny, i když se kapela netěšila nijak zvlášť početné skupině přihlížejících.

Členové kapely Alexisonfire si užívali festival přes den a také při autogramiádě se slušným počtem fanoušků po svém koncertě. Rozdali spoustu podpisů nejen na všemožné letáčky, ale i dámské dekolty a pánské zadky. Muzikanti to také roztočili večer ve VIP baru, kde s drinkem pokračovali v bujaré zábavě a bavili se se svými českými „kolegy“, kteří byli na baru přítomni.

Po vynikající show Skunk Anansie jsme se vydali na malou obhlídku okolí areálu. Hned za jeho branami malá bandička „italů“ s otevřeným kufrem od fordu naplněným kartony piva prodávala svého Studenta za  neuvěřitelných 15 korun, ale než stačili svým pokřikováním přilákat procházející návštěvníky festivalu, přibrzdil u nich automobil městské policie a z okýnka jeden ze strážníků volá: „Už mně fakt serete. Vy si z těch zákonů děláte pořád jen prdel.“ Bylo jasné, že jde o známé firmy a tak si opálení mládenci začali zase svůj obchůdek v rychlosti balit.

Vydali jsme se zpět, abychom se projedli do večerního vrcholu prvního dne. Do všech stran zaplněný prostor před Českou spořitelnou stage ukazoval zájem, který The Prodigy vzbudili. Velký ohlas měli především všem známé hity jako „Smack My Bitch Up“ nebo „Firestarter“. Běsnící a křičící dav se evidentně dobře bavil. Svou doslova elektrizující show splnila kapela festivalové očekávání.

5. 7. 2010 Druhý festivalový den

První kapelou druhého dne pro nás byli američtí Evergreen Terrace. Uřvaný zpěvák Andrew Carey se statečně pral s velkým pódiem a kapela, dá se říci, v „poklidu“ dohrála svůj set. Na vedlejší T-Music stage pro změnu svou energickou show rozbalili finští Disco Ensemble.

S úplně první vodní přeháňkou se úspěšně popasovali lidoví klasici z Čechomoru, jejichž fanoušky ani mokrá sprcha neodradila. Juliette Lewis byla opravdu divoká, jak se o ní píše. Tak divoká, že jsme se radši před ní schovali do hangáru, kde skvěle zahráli 100°C a po nich ještě lépe kluci z Imodia. Jejich koncert mě natolik zaujal, že jsem i na chvíli zapomněl, abychom se včas přesunuli na Muse na T-Music stage.

Prodírání se do předních řad bylo pořádně náročné. Obzvlášť, když jsme se rozhodli přesunout skrz celý kotel nadšených fanoušků, kterým se naše počínání vůbec nelíbilo, abychom byli blíže zpěváku Matthewovi Bellamymu. Absenci pár oblíbených hitů nám z části vynahrazovala světelná a laserová show, kterou si muzikanti připravili. Ta se rozléhala po celém areálu, přes hlavy všech přihlížejících. Skoro dvouhodinový set písní připravil zářivý závěr dne.

Zatímco někteří z nás se vydali ještě na vystoupení slovenských nadějí From Our Hands v Cool stanu, my se za doprovodu několika krys z místního pole vydali na parkoviště k autu.

6. 7. 2010 Třetí festivalový den

Že tenhle den bude jednoznačně v režii zlobivých punkáčů dali jednoznačně najevo už američtí Death By Stereo. Během svého vystoupení totiž pozvali, jak je jim při jejich klubových koncertech vlastní, pařicí fanoušky na podium. Proto také jeden ze členů ochranky skončil bradou v bahně jak mu to uklouzlo, když se vedle mě zběsile začal na pokyn z vysílačky sápat po svém kole z fronty na párek, aby přispěchal na pomoc svým kolegům ukočírovat pařící fanoušky na hlavním pódiu.

Před tímto koncertem proběhlo v hangárové Rock&Pop stage malé dostaveníčko kapel z jedné hudební scény, a to konkrétně v pořadí My Funeral, Shogun Tokugawa a River Jordan, jejichž postupně rozrůstající se publikum se pomalu ale jistě chystalo na přesun k T-Music stage, kde měli vystupovat punk-hardcoroví Gallows. Po cestě ještě malé zastavení ve stanu na slovenské Plus Mínus, které přineslo obrovskou 30-ti vteřinovou bolest hlavy. Déle ani v přezvučeném stanu vydržet nešlo.

Vystoupení ostrovních špinavců z kapely Gallows přineslo velký zážitek. Gallows předvedli, u mnohých svých předchůdců postrádanou, energickou show během které se dostalo i na méně obvyklé kejkle s publikem, jako byla „human pyramid“ nebo tradiční „wall of death“. Vrcholem pak byl jednoznačně největší „circle pit“, který kdy Rock For People spatřilo.

Někdo byl chováním zpěváka Gallows pohoršen, jiní se velmi dobře bavili. Po celou dobu koncertu se sice na oko všem „pogařům“ vysmíval a častoval je přízvisky, jako „Idiots!“ a podobně, ale nakonec se z něho v zákulisí vyklubal pohodový týpek. Prozradil, že mají na svých cestách po Evropě neustále problémy s autem, které zavinily velké zpoždění i při cestě do Hradce a tak kvůli únavě zrušila kapela plánované setkání s fanoušky. Z twittru kapely: „Absolutely nightmare trip to Czech Republic but we made it. Rock for People festival tomorrow!“

Britský trojblok v podobě Does It Offend You, Yeah?, The Subways a Editors potom postupně přinesla Česká spořitelna stage. Mně osobně se zdálo nadšení trochu nafouklé a konkrétně show The Subways byla tak trochu na úkor muziky a vyznívala velmi rozpačitě, ale úspěch u lidí byl veliký.

Členové kanadských Billy Talent už si mohou pomalu zažádat o český pas a jen stěží mohli předčít své předchůdce na T-Music pódiu z Gallows. I když zazněly všechny vyhlášené hity, publikum již povětšinou vyhlíželo klauny z NOFX, kteří nastupovali po nich.

Pro mnohé jednoznačně kultovní kapela punkrockového stylu nepředvedla nijak hudebně zajímavé vystoupení, které občas okořenila trumpetou v reggae stylu. Nestárnoucí alkoholici z Kalifornie mohli úspěšně konkurovat nějaké silvestrovské estrádě, když házeli všemožné vtípky a sarkastické poznámky během celého svého vystoupení. Hlavní bylo, že se všichni, jak na pódiu tak pod ním, dobře bavili.

The End

Letošní ročník Rock for People se opravdu vydařil. Organizačně a množstvím zábavy, které nabízel, se rozhodně vyrovnal svým zahraničním bratrům a sestrám.

Bezmála 30 tisíc návštěvníků jednoznačně vzkazuje organizátorům, jak se stal festival oblíbeným začátkem letních prázdnin. Mezi mínusy rozhodně patří cena, i když bohatého, výběru jídel a také nekvalitní ozvučení především hudebního stanu, kde byly paradoxně ukryty hlavní české hudební taháky, jako například Vypsaná Fixa nebo Aneta Langerová, jež by si zasloužily rozhodně větší prostor.

Howgh

Photo by Kajusha