Peter Gabriel v Drážďanech

Peter Gabriel vystoupil pro "pár" lidí a většině z nich připravil životní zážitek!

Dlouho to vypadalo, že se za mým nejoblíbenějším muzikantem vůbec nedostanu. Velké těžkosti ohledně sehnání lístků z německého předprodeje, finanční problémy atd... zapříčinilo, že jsem se s tímto koncertem málem rozloučil. Říkal jsem si, že to tolik nevadí. Když se to jmenuje „warm up“ (zahřívací) tour, bude po tom následovat asi koncert další. Kdybych tehdá věděl, o co bych jinak přišel, asi bych rychle utíkal na nuselák všechno rychle skončit. Důležité ale je, že jsem se tam shodou šťastných náhod opravdu dostal. Jel jsem ve společnosti dvou kamarádů, kteří byli do Petera víceméně stejně zbláznění jako já. Popisovat tu důvody, proč je Peter Gabriel mým vzorem, jakýmsi druhým otcem apod... je za prvé dost osobní, za druhé by to stejně nikoho nezajímalo. Berme to prostě tak, že jsem SKALNÍ fanoušek této žijící legendy.

Na místo jsme dorazili dodávkou včas. Koncert se konal uprostřed Drážďan v parku né nepodobném pražské stromovce. Vzhledem k tomu, že vím, co je Peter za hvězdu, čekal jsem stage a tribuny pro x-tisíc diváku a jen jsem tiše doufal, že se nám podaří dostat alespoň tak dopředu, abychom Peterovu tvář alespoň rozeznali (ne jako kdysi v T-Mobile aréně v Praze). Dorazili jsme k jakémusi malému letnímu kinu. Už v tu chvíli mi bylo jasné, že mistra uvidím rozhodně líp než minule v Praze, a to mi dost zvedlo náladu. Jenže to, co jsem uviděl při vstupu do areálu, mě málem položilo. Bylo to fakt malý!!! Z ničeho nic jsem stál před pódiem, zhruba 6 metrů od mistrových kláves. Když si dám dohromady, že Peter, který vyprodává stadiony, si dal dostaveníčko v místě pro cca 2 000 lidí a sestavil playlist podle přání fanoušků na jeho stránkách, je jasný, že tohle byl tah čistě pro potěchu fandů. A to je důvod proč ho ještě víc obdivovat J

Čas plynul, místo konání bylo narvané k prasknutí, lidé začínali vytleskávat a do toho se spustil obrovský liják. Doslova přívalové deště. Hodně mi to zkazilo náladu, a tak jsem bez pláštěnky očekával příchod hlavní hvězdy. Celý areál byl dokonale vybaven. Během pár vteřin byl pokryt deštníky a kdo z Němců jej neměl, vytáhl pláštěnku. Po chvíli nám poklepali na rameno Němci stojící za námi a všechny tři nás doslova oblékli do pláštěnek (těch na jedno použití) a ještě zapli knoflíky. Tohle mi nejenom zvedlo dokonale náladu, ale ještě umocnilo veškerý moje pocity! Máte to u mě!!! Děkuju!!!

A pak to začalo. Déšť ustal a udělala se krásná duha. Peter Gabriel s kapelou dorazil na pódium, uklonil se a začala první písnička, kterou otevíral dávné památné turné k So, The Rhythm of the Heat.

Celý koncert byl úžasný. Měl pro mě několik vrcholů. Ať když už jsem stál se zdviženou pěstí a zpíval „uo o oooooou“ na Biko, nebo zvedal ruce při In your Eyes. Peter zahrál songy, které velmi dlouho nehrál a já ani nikdy nedoufal, že je uslyším. A když je přitom mistr od vás na 4 metry a během In Your Eyes se na vás (jakožto na nejvyššího Němce) usměje, myslím že líp už být ani nemůže.

Kapela hrála bez JEDINÉ chyby a Peter zpíval. Občas mu to ujelo a do velkých výšek se už také nepouštěl. To ale vůbec nevadilo, naopak. Věřil jsem mu každé jeho slovo, každý verš i každý pohyb. Stage byla skromně udělaná, ale světla a show nechyběla. Celé to mělo neskutečnou komorní atmosféru. Umělec a jeho publikum. On tu byl pro nás.

Jediné, co mě mrzí, je, že koncert skončil ani jsem nevěděl jak. Najednou bylo po všem. Peter dal tři přídavky a vše skončilo.

Ale mně už tohle nikdo nevezme. „Uo oo ooooooou!!“

Setlist

The Rhythm Of The Heat
On The Air
Intruder
D.I.Y.
Blood Of Eden
I Don’t Remember
No Self Control / Keine Selbstkontrolle (německy byl zpíván pouze refrén)
Lovetown
Schnappschuss (ein Familienfoto) (celý song odzpíván v němčině)
Steam
Mother Of Violence (zpívala Melanie Gabriel bez Petera)
Humdrum
Big Time
Not One Of Us / Du Bist Nicht Wie Wir
Lay Your Hands On Me
Solsbury Hill

přídavky

Biko

Sledgehammer
In Your Eyes