Čarodějův učeň

Je to úplně obyčejný hrdinský film se všemi klišé, které byste očekávali - Konflikt kvůli lásce před tisíci lety, zrada, pomsta, vyvolený chlapec, který je náhodou úplně obyčejný a tak trochu hňup, takže by nikdo nikdy nepředpokládal, co v něm je.... A samozřejmě legenda, sok, který býval nejbližším přítelem, a nesmím zapomenout na holku, která vypadá jako takováta typická roztleskávačka ze střední, ale náhodou se jí líbí intoušové.

A jen tak mimochodem je tu taky pár kouzel, zázraků, chlapec, i když celou dobu působil jako idiot, najednou, v té „nejhorší“ chvíli, v sobě objeví superschopnosti, a samozřejmě Nicolas Cage.

Je to tak, Nicolas Cage odkládá pistole a bomby a bere do rukou kouzelné prsteny. Jako několik tisíc let starý čaroděj se zlomeným srdcem cestuje světem a hledá chlapce, který by mu pomohl zachránit jeho jedinou lásku. Stává se tak moudrým „starcem“, který má vést mladíka v jeho cestě životem.

Niky je pro takovou roli nakonec dost přizpůsobivej týpek. A tím myslím ten jeho neutrální výraz, který používá pro všechny své role. Svým způsobem je to umění i genialita. Mít na tváři jeden a ten samej výraz ať jste záporák nebo klaďas.

Tenhle film mi každopádně nabídl pár pěkných okamžiků. Jedním z nich byla narážka na Star wars, kdy čaroděj přesvědčí člověka o své pravdě mávnutím a jeho učeň ironicky prohlásí: „Tohle nejsou droidi, které hledáte.“ Pobavila mě i zesměšňující poznámka o Depesche Mode, ale nejhezčím překvapením se ukázala parafráze scény z animovaného filmu Fantazie - bláznivé mopy, stříkající voda i poskakující kbelíky mě vrátily do mých dětských let.

Jak už jsem uvedla, celý příběh představuje v podstatě jedno velké klišé. Občas jsem se nicméně přistihla, jak se nahlas směju nebo lituju mladého „zlého“ učedníka, protože zas tak zlý prostě nebyl. Nedostal ale dostatek prostoru, tak kdo ví, co by se z něj vyklubalo...

Šok přišel se smrtí Nicolase. Říkala jsem si: proboha, tohle je film pro děti? Od Disneyho?! V Disneyho příbězích lidi přece neumírají! Přišlo mi to ale nakonec jako celkem příjemná změna, protože smrt velkého čaroděje zase nebyla až tak dramatická a navíc ji zastínil náhlý příval superschopností do těla mladého učně. Ale Disney je Disney a tak si asi umíte představit, jak to celé skončilo. Samozřejmě dramaticky a dojemně.

Na film se už asi nikdy nepodívám, ale zůstala ve mně vzpomínka na Nicolase Cage, jak běhá po New Yorku, vyrábí rukama plazmové koule a hraje si na moudrého starce. Teď se můžu znovu podívat na filmy jako Tváří v tvář nebo World Trade Center a uvidím je v úplně jiném úhlu pohledu.