Couchsurfing

Aneb jak si najít ubytování v zahraničí zadarmo, nežít na ulici a stejně si to parádně užít.

Couchsurfing je fenomén, který vznikl z podnětu jednoho člověka. Tím je Casey Fenton, mladý američan, programátor, jenž měl sen, procestovat svět a poznávat nové lidi, jelikož každý člověk má svůj příběh. Jenže jak toho dosáhnout, aniž by to stálo jmění?

Casey je vášnivý cestovatel a jelikož může pracovat odkudkoliv z notebooku, není pro něj problém, brát si práci s sebou. Bylo nebylo, poté, co procestoval půlku Spojených států, ho napadlo, že by se chtěl podívat na Island, akorát nevěděl, kde tam přespat, co tam dělat, když nikoho nezná apod. Podařilo se mu poslat hromadný mail zhruba 1500 islandským vysokoškolákům, s krátkým představením a prosbou, zda-li by byli ochotni, nechat ho u sebe na pár dní přespat. Vrátilo se mu spousty kladných odpovědí a tudíž se vydal na cestu. Tehdy vznikl základní nápad couchsurfingu, protože po skvělých několika dnech mezi novými lidmi na Islandu, si Casey řekl, proč by takhle nemohl cestovat a poznávat nové lidi úplně každý. A jakožto zdatný programátor se mu podařilo vytvořit stránku www.couchsurfing.com, kterou uvedl v provoz roku 2004. Nejdříve se na ni připojilo jen několik jeho přátel, ale za těch 5 let, co stránky existují, se opravdu rozrostly.

Webové stránky www.couchsurfing.com fungují podobně jako Facebook, až na to, že si do přátel přidáváte lidi, které jste opravdu potkali a někdy v životě se s nimi bavili. Nyní je na nich něco málo přes 1 milion surfařů, kteří pomocí tohoto projektu nalezli mnoho přátel a mohou se pohybovat někde v jednom z 56 222 měst ve 232 zemích světa. Přesně v tolika městech a tolika zemích jsou totiž surfaři přítomni a není problém se s nějakým seznámit, přijet/přiletět za ním, zůstat u něj zadarmo pár dní a odnést si spoustu skvělých zážitků. Stačí se zaregistrovat, vyplnit základní údaje, zájmy apod. a máte vystaráno. Pak už je vaše cesta za zážitky, dobrodružstvím či levnějším cestováním otevřená. A jelikož se jednotlivé profily mohou hodnotit na základě zkušeností s hostitelem, tak se opravdu nemusíte bát, že dorazíte na místo a bude Vás čekat nějaký pochybný živel.

Ale stránky www.couchsurfing.com nejsou jediné, přes které můžete takhle navázat kontakty a odcestovat do ciziny, dalšími jsou například www.hospitalityclub.org, snad s mnohem delší historií než couchsurfing, či www.hostmedude.com.

A jak vlastně vypadá zrod a život gaučového surfaře v praxi? 

Veru: Jak ses dostal k tomu, že u sebe necháváš přespávat cizí lidi?

Petr: Spolužačka na kurzech japonštiny mi říkala o své plánované cestě po Evropě, kterou chtěla podniknout, a řekla mi, že si ubytování zajistila přes HospitalityClub. Kouknul jsem se na stránky a jelikož se mi ten nápad moc líbil, rozhodl jsem se zaregistrovat.

A proč? Jak to celé funguje?

No, vytvoříš si profil s informacemi o tobě, kde je mimo takových těch základních informací o tom kde bydlíš, taky co tě zajímá a baví, aby si narazil na lidi se stejnými zájmy. Potom, když chceš někam jet, zadáš si do vyhledávání cílové místo a další specifikace, jako třeba věk hostitele, ale i nějaké drobnosti jako třeba počet zvířat v domácnosti, kam umisťuje své hosty a tak. Vyjede ti seznam lidí a ty si podle dalších informací a fotky vybereš toho nejsympatičtějšího. Můžeš ho kontaktovat, zpráva mu přijde na mail, který ale ty nevidíš, aby nemohly být zneužity osobní informace.

Zaregistrovat jsem se rozhodl proto, že jsem v tom viděl dobrou možnost, jak se seznámit s novými lidmi a někam se podívat. Zadarmo.

Kolik lidí už u Tebe přespalo? Z jakých byli zemí? Jak dlouho většinou zůstanou?

Měl jsem zatím jen několik hostů, zčásti proto, že bydlím s rodiči a tak musím vše synchronizovat s jejich plány. Můj první host byl Polák, ten plánoval zůstat jen dva dny, ale protáhlo se to na pět.

Takže couchsurfing nekončí jenom u přespání?

Od lidí, co u mě byli, jsem slyšel, že někdy to tak je. Já jsem ale velice přátelský a aktivní a tak většinou navážu bližší kontakt.

Jak moc bližší? Znamená to, že si vybíráš hosty podle pohlaví? Řekni, kdo u tebe ještě spal.

Dál u nás spala Jia Mo, moc milá, mladá Číňanka, která jinak bydlí v Paříži. S tou jsem si ze všech lidí, které jsem touto cestou potkal, padl do oka asi nejvíc. Samozřejmě, že si člověk pozve radši 20ti letou Celine z Francie, než 40ti letého Igora z Ukrajiny. Roli tedy nehraje jen pohlaví, ale i věk a země původu. Radši se podívám na západ, než na východ…

Kam jsi se zatím podíval?

Zatím jenom jednou, do Paříže. Podíval jsem se právě za Jia, která u mě bydlela. Byl jsem tam čtyři dny, seznámil jsem se asi s dvaceti lidmi a s některými z nich jsem dosud v kontaktu.

Plánuješ nějakou další cestu? Kdy?

V nejbližší době ne, uvažuju o tom, že bych o prázdninách využil kontaktů, co jsem navázal a podíval se třeba do Španělska.

A co Vy? Máte nějaké zkušenosti se kterými se s námi chcete podělit? Dobré či špatné?

Autor by chtěl touto cestou poděkovat Veru a Petrovi za poskytnutý rozhovor, tudíž mockrát děkuji.