Fetishist's not dead - Plyšofílie

Aneb pozor na plyšové medvídky v posteli vaší polovičky - nikdy totiž nevíte jakou míru konkurence představují.

Tento způsob “sebe“uspokojování v poslední době čím dál víc získává na oblibě. Komunita, založená za účelem kolektivního sdílení této vášně na internetu, se datuje od roku 1993 pod záštitou organizace s překvapivým názvem P.L.U.S.H. Lidé, co už v dětství inklinovali k neobvyklým vazbám na plyšové hračky, které později vyústily v jejich sexuální podobu nebo lidé, co jednoduše vzrušuje plyš situována do jakékoliv podoby, jsou tak prostřednictvím internetu navzájem v neustálém kontaktu. Jak jsem se již zmiňovala, o nějaké obavě o diskriminaci tu opravdu nemůže být řeč. Člověka, nevyznávající jejich lásku k plyši, nazývají 'biosexuálem'. Hanlivější podobou tohoto výrazu je 'mundant' a výraz vyjadřující přímy afekt proti bisexuálům je 'hyooman'. Rozvoj instituce plyšofilů dospěl dokonce do fáze, kdy mají svůj vlastní rozsáhlý slovník, obsahující názvosloví poloh, způsobů užití a všeho, co se vztahů k plyši týká. Dá se říci, že je to komunita v ničem nezaostávající za biofilním způsoben sexuálních aktů.

Mají své polohy (např. 'Donut' - poloha, při které hračka leží na zádech ve zkroucené poloze, přičemž se vyžaduje absence jedné nohy; jinak také 'bagel'), svojí švédskou trojku ('buy pairs for spares' - přítomni dva plyšáci; jeden sleduje váš akt, následuje výměna) i své sado maso ('carpet burn' - plyš je nahrazena něčím drsnějším, způsobujícím bolest). Způsoby, jak nejlépe použít plyšovou hračku jsou dva, rozděleny dle pohlaví: 1) tzv. 'strategically-placed hole' (SPH) aneb vlastnoručně vytvořený otvor v ústní či jiné oblasti (myslím, že dále vysvětlovat netřeba) a 2) tzv. 'strategically-placed appendage' (SPA) - metoda pro ženu (samozřejmě nejen pro ni), která obratně voperuje hračce mužský orgán (tato personalizace je ženám zřejmě příjemná i tím, že se pak lépe vyrovnávají s faktem, že si s objektem jejich touhy ještě před chvíli nevinně hrálo jejich dítě.)

Dále se dají plyšofilové rozřadit do podskupin dle způsobu využití plyše. Je to buď plyšák samotný, plyšový oblek (většinou užíván způsobem tření, kdy bývá přítomen i podobně zaujatý kamarád) nebo jednoduše plyš samotná v jakékoliv podobě. Jak jsem se také dozvěděla, je velice obvyklé, že plyšofil dosáhne orgasmu pouze díky přítomnosti hračky, bez potřeby přímého fyzického kontaktu, popřípadě přičichnutím k plyši. Tito lidé mají, jak popisují, svoji rozsáhlou sbírku plyšáků, kdy je každý samozřejmě patřičně opatřen jménem a významným postavením v rodinné konstelaci - tato sbírka pak představuje jejich stálé partnery a většinou se pojí s hlubokým citovým poutem, jež k hračce plyšofilové chovají a málokdy se hračky dokáží úplně vzdát po jejím opotřebení. Když jsem se chtěla dozvědět, v čem je náhražka člověka plyšovou hračkou výhodná, bylo mi jednoduše odpovězeno: „A plushie will never say No!“ Nebolí je hlava, nemají svoje nálady a nemusíme si je vydržovat. Jejich komunita má i své motto: 'In Plush We Thrust'. V Čr se tato úchylka vyskytuje většinou v její mírnější 'cuddle'-podobě, kdy jde spíše o vztah ke hračce, než o sexuální uspokojení. V tomto případě se sexuální styk s hračkou striktně zavrhuje a s plyšákem se pouze mazlí.

Na konec ještě malá ukázka z výše jmenovaného slovníku:

'The Joys Of Plush' - termín zahrnující “všechny ty krásné věci, které milovaní plyšáci přinášejí do našeho života“
'Meat sex','biosex' - sex s člověkem
'Plushgasm' - orgasmus získaný aktem s plyší
'Plush rush' - něco jako zamilovanost; takto je pojmenován pocit, jež zažije plyšofil, když pozná svého vyvoleného plyšového partnera
'Retired' - doba, kdy se milovaný plyšák dostane do stavu, kdy je příliš opotřebovaný na to, aby mohl dále sloužit k použití