Ivoryline - Vessels

Mají za sebou velmi povedenou debutovou desku z roku 2008, mnoho let turné a koncertů. K tomu připočtěte label Tooth & Nail Records, chytlavé melodie, nenapodobitelnost a producenta obou desek Aarona Sprinkla. Ano, řeč je o texaských Ivoryline, konkrétně o jejich novém albu.

V kaktusy obrostlém státě Texas plném rančů, pustin a ropných vrtů se poslední dvě léta potuloval neohrožený lev (There Came A Lion) , který začátkem roku 2008 prchnul z nahrávacího studia a vydal se do světa hudby.

Doslova „lví deska“ se během pár týdnů vydrápala na samotný vrchol hudebních žebříčků a koncem tohoto července ji stihla placka nová nesoucí název Vessels, ve které se Ivoryline vydávají na smělou plavbu po  nových hudebních vodách, jejichž hlubokou a chladem se ale zastrašit nenechali.

Roztáhli plachty, nastavili ten správný kurz a rozsvítili si na cestu pořádný reflektor. Hned v úvodu vás odzbrojí song „The Healing“ jako správný mořský tajfun, ve kterém je  rocková důraznost podpořená úžasným zvukem elektroniky – rozhodně ta novější podoba tváře Ivoryline, která na vás dýchne moderním rockovým soundem. Následně vás svlaží „With The Daylight“ a trošku si s vámi pohrají vlny po bouři utichajícího oceánu. „Search Me Out“ znějící jako naléhavá touha se zachránit před čím dál více se vířící hladinou dokud je dostatek sil, se změní v obrovské odhodlání a chtíč plout dál – silný refrén, kde na sebe skvěle navazují zpěvy s kytarou. Následující „Instincts“ vám hned jak slunce vžene jiskru do očí a nový vítr do plachet.

Stejně jako noc na širém oceánu a utichající vlny je song „Hearts Open“ – silný text a hudba, z jíž se tají dech. „Vessels“ zas připomíná z dálky blikající maják, který proráží hustou tmu a dává vám znamení, že máte namířeno správně a není cesty zpět. „No One Else“ evokuje onen krizový den na moři, kdy se dostavuje mořská nemoc a přímočaré melodie vás opíjejí až do chvíle, než vás probudí rocková syrovost „Walking Dead“ proudící přímo z temných hlubin. O nejistých pohledech ze strany na stranu hledajících pevninu by řekly své „Broken Bodies“.

Pak už se jen pomalu ale jistě blížíte k pevnině za melodie „The Greatest Love“, saháte si na dno svých sil a hledáte v sobě potřebné rezervy k tomu, abyste s veslicí dokázali přistát. Hlavně se konečně svalit do písku, zhluboka vydechnout, zvednout z posledních sil hlavu, podívat se na široké moře a cestu, kterou máte za sebou, a jen si hlavou nechat proletět myšlenku „Made From Dust“. Máte dost a nevěříte skutečnosti, že jste překonali to nejhorší a jste naživu – to přesně popisuje song „Naked“. Pomalu rozděláváte oheň na opuštěném ostrově a dopisujete poslední kapitolu s názvem „Bring The Fire“, která už netrpělivě čeká na pokračovatele, který vezme vaši veslici a bude pokračovat ve vašich stopách.

Celé album je zkrátka dobrodružství plné zvratů a více či méně náročných partů, které ve vás nechají minimálně intenzivní pocit, že nová deska Ivoryline je plná energie a neutichajícího rockového potenciálu.