Joyride 2008

Shrnutí letošního 6. ročníku festivalu adrenalinových sportů který nemá ve světě obdoby.

„Tento rok bude k vidění více jak 25 sportovních disciplín a zahraje minimálně 6 kapel. Budou k vidění nejlepší borci z jednotlivých sportů, kteří jsou v českých reprezentacích a získaly mnohé české i světové ocenění“

Tak znělo lákadlo pořadatelů akce a něco takového jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít. Řádně jsme požádali o akreditaci a po obdržení kladné odpovědi jsme se v neděli 7.9. vypravily na Císařskou louku. Zamířily jsme ke vchodu pro média a VIP. abychom zjistili, že nějakým záhadným způsobem nejsme na seznamu. Slečna securiťačka nás tedy poslala o kus zpět na parkoviště s tím, že tam nás na seznamu určitě mít budou. Neměli. Po chvilce přešlapování a stupidních dotazech typu „Vy jste od Old Spicu?“ jsme nakonec místo kartiček se zeleným nápisem MEDIA dostaly žlutý VIP a vyrazily vpřed do víru dění.

Když jsme se něco po 12 konečně dostali do areálu, na hlavní stagi zrovna hráli Niceland, kteří by možná nebyli špatní, nebýt naprosto odporné práce zvukařů, a tak tím nejzajímavějším na nich byl jen zpěvák s neuvěřítelně ukňouraným hlasem, který vypadal jako začínající emo a měl neuvěřitelně hnusnou kytaru.

Poté, co dohráli Niceland jsme vyrazili na průzkum zbytku areálu. Prošli jsme kolem zavřené Yuki areny (dětské zóně jsme se radějii velkým obloukem vyhli), nakoukli k paintballu a arisoftu (obojí jste si mohli cca za 200Kč zkusit), pokračovali kolem Skateshop.cz BMX zone, díky našim VIP kartám jsme měli možnost vstupu i do G2 VIP zone (kde byli srandy jako volný pád ze 60 metrů do sítě nebo vystřelovací bungee jumping což jste si mohli vyzkoušet zdarma, a kde jsme si později daly ne zrovna delikatesní párek v rohlíku), poté do Break dance zone kde celý den probíhaly battly... A tím jsme vyčerpali vše zajímavé, co letošní Joyride nabízel.

V jednu začali hrát Notes from Prague – skupina skládající se z příslušníka afroamerické komunity, jeho lehce světlejší kolegyně, blonďatého árijce a dvou chlápků kteří byli divní už od pohledu. Hráli ale celkem dobře - když si tedy opět odmyslíme příšerné nazvučení.

Další na pódium vstoupili Eddie Stoilow, na kterých mě osobně zaujalo jen to, že měli perkusionistu. Po nich se pak předvedli Temperamento a v 17:00 už se ukázala Ewa Farná. K mému překvapení se zde, narozdíl od předchozích koncertů, sešlo poměrně dost lidí, ačkoliv na kvalitu jejího zpěvu to bohužel žádný vliv nemělo.

Na strávení dalších několika hodin byla nejvhodnější zóna FMX. Přesto, že představení jednotlivých jezdců i samotný contest začal vzhledem k nepřízni počasí s velkým zpožděním, opravdu se bylo na co koukat. Jak řekl sám moderátor, „tihle magoři“ si dávali i přes mokrý dopad triky jako back flip, no hand a mnohé další.

Začalo se stmívat, lidé už se pomalu vytráceli domů, a když už byla úplná tma, na hlavní stage napochodovalo slovenské hiphopové uskupení Kontrafakt. Nejprve představili věci z nové desky a dali všem řádně najevo, že tuhle hodinu jsou klíčová slova Piešťany, Praha a Kontrafakt, která po nich publikum ochotně opakovalo. Zjevně nikomu nevadilo, že Rytmus je „pojebaný cigán“, a tak už věci ze starší desky většina rapovala s ním. Ego s Rytmusem opustili pódium kolem půl desáté, a tak už nás na Císařské louce nic nedrželo a mohli jsme se vydat domů. Najíst se, protože velké fronty nás od klobás odrazovali. Sednout si, protože těch pár laviček v areálu bylo permanentně mokrých.

Jako největší festival adrenalinových sportů v Evropě se rozhodně letos Joyride netvářil, a tak návštěvníkům letošního ročníku zbýva jen útěcha, že za festival zaplatili pouze jednou smskou.