Léčba šokem

Agresivních kampaní využívajích emocí diváků stále přibývá. Kontroverzní agitace Filipa Renče s názvem "Nemyslíš? Zaplatíš!" se nedávno postarala o velkou odezvu ze strany veřejnosti laické i odborné. Jsou podobné akce, nejen z hlediska etiky, v pořádku?

Svoboda projevu má své začátky dávno za sebou, z reklam se místo nevinného opěvování jemnosti (avšak účinnosti!) Gutalaxu nezřídka stává dravý srovnávací souboj a také některé z kampaní politických stran už nejsou tak opatrné, co bývaly.

Zkrátka lidé už unesou víc, než kdysi. Téhle otupělosti vůči špíně, násilí a ožehavým tématům, způsobené nanejvýš strhujícími hollywoodskými opusy, se však dá využít i pro dobrou věc.

Pokud pominu téměř marnou (ale o to víc obdivuhodnou) snahu aktivistů za práva zvířat, kdy byla nejedna tramvajová zastávka polepena samolepkami ukazujícími hrůzy kožešnického průmyslu, způsobujícími malým dětem noční můry a záchvaty pláče, či nálepky odrazující nezletilé matky od potratu, je v posledních letech patrná snaha o oslovení společnosti ze strany poněkud významnějších organizací.

Ženy

První tako rozsáhlý projekt jsem začala osobně vnímat před dvěma lety, kdy ministerstvo vnitra spustilo kampaň proti obchodu s lidmi s názvem "Neboj se to říct za ní!", která apelovala na zákazníky prostituce, aby nevnímali ženu pouze jako poskytovatelku služeb, ale hlavně jako osobu s právy a svobodami. Upozorňovala na fakt, že ne každá žena prodávající své tělo tak činí dobrovolně. Akce se pyšnila celosvětovým prvenstvím svého druhu, nicméně možná i právě proto se setkala s minimálním ohlasem...

Řidiči

V současnosti okupuje naše kina, televize, rádia a the internets už o poznání drsnější kampaň - "Nemyslíš, zaplatíš!" upozorňující na obrovskou nehodovost v České republice spojenou s vysokou úmrtností na silnicich. Musím říct, že některými spoty jsem byla sama překvapená, protože jsem měla za to, že naše hýčkané čecháčství takové sousto nezkousne. Sekla jsem se! Projekt slaví úspěch a sklízí zájem mas. Zafunguje ale doopravdy a odradí lidi od řízení pod vlivem a rychlé jízdy? A přiměje je k tomu, aby se připoutali úplně pokaždé, i když jedou třeba jen přeparkovat?

V tomto případě zafungovala inspirace zahraničím, konkrétně anglosaskými zeměmi, kde podobné kampaně (například Pay attention or pay the price) fungují už nějakou tu dobu. Snad i to je důvod, proč se tvůrci odhodlali spoty již od začátku pojmout v takto realistickém duchu. Ovšem, jsou bezpochyby velice povedené, ale člověk se jen těžko ubrání kritickému srovnání s originálem. Ten u mě jednoznačně vítězí, narozdíl od českých klipů mi totiž některá zahraniční zpracování vehnala slzy do očí.

Manželé

Kosmetická značka Avon se v nekosmetických kampaních angažuje už dlouhá léta, za zmínku stojí například projekt "Avon proti rakovině prsu". Nově se tato společnost pustila do přetěžkého úkolu - donutit utlačované ženy a jejich okolí, aby si uvědomili konkrétní formy domácího násilí na nich páchaných. Kampaň "Avon proti domácímu násilí" informuje a snaží se pomoci omezovaným ženám z jejich zdánlivě bezvýchodných životních situací. Heslo zašťiťující celou akci zní Nejen modřiny z vás dělají oběť. Mnoho z nás totiž trpí mylnou představou, že pod pojmem domácí násilí se skrývá pouze fyzické týrání.

Každý z nás

Ačkoliv Česká republika patří mezi "špičku" v produkci a konzumaci omamných látek, zůstává tato problematika širší veřejností stále přehlížena a neřešena. Naprosto opačný postoj zaujala organizace The Meth Project z Montany, USA. Množství uživatelů pervitinu (methamphetamine) zde v roce 2005 dosahovalo alarmujících čísel. Po šokující kampani, která od uvedeného roku stále běží, klesl až do současnosti počet nových uživatelů téměř o polovinu, přičemž kriminalita spojená s pervitinem klesla dokonce o úctyhodných 62%. Masivní reklamní kampaň se proto rozšiřuje i do dalších států a snaží se heslem Not even once varovat zejména teenagery před vyzkoušením této látky.