29. 09. 2008

Lomografie

Když vygooglíte slovo „lomografie“, všeznalý Google se vás pro jistotu zeptá, jestli jste neměli na mysli „demografie“. Ne, neměli. Demografie nás teď zajímat nebude. Otázka zní - co je to vlastně ta lomografie, LOMO a 10 zlatých pravidel lomografování? Pojďme se na to podívat.

LOMO aneb Leningradskoye Optiko Mechanicheskoye Obyedinenie, tedy Leningradská Optická Mechanická Společnost. Píše se rok 1983 a tato sovětská společnost, která mimo jiné vyrábí i techniku pro armádu a vesmírné projekty, vypouští na svět malý kompaktní fotoaparát LOMO LC-A. Někde se však stala chyba. Fotky focené tímto přístrojem jsou zvláštně barevné, občas neostré a podivně exponované. Soudruzi se zkrátka někde spletli. LOMO brzy nahradily lepší a kvalitnější fotoaparáty.

Po pádu železné opony začíná západní Evropa pomalu objevovat východní blok a jeho tajemství. V jakémsi zapadlém pražském bazaru nachází skupina Rakušanů zaprášené LOMO. Po vyvolání nafocených snímku se nestačí divit. Chyby, za které bylo předtím LOMO zatracováno, se nyní stávají jeho největšími přednostmi. Výrazné barvy, vybledlé okraje a především to prazvláštní zachycování reality je najednou hitem. Koníček několika nadšenců tak postupně proniká napříč Evropou a nakonec obletí svět. LOMO je zpět. Ale zdroje těchto retro foťáků začínají vysychat. Z bazarů mizí rychlostí světla a poptávka je čím dál větší.

A tak roku 1992 vzniká Lomographic Society International. Obnovuje výrobu LOMO LC-A a lomografům celého světa už nestojí nic v cestě. Vzniká internetový portál