14. 07. 2008

Musicfest v Přeštěnici

Argentinští Karamelo Santo, italská Exilia, němečtí Jerx, čeští Sunshine... mix kvalitních kapel dorazil 10. 7. do jihočeské Přeštěnice, kde se konal tradiční festival pro všechny příznivce hudby.

Na třech pódiích se vystřídalo více než 60 českých i zahraničních skupin různých hudebních stylů – nechybělo ska, pop, rock a indie. Na své si přišli i milovníci tvrdé hudby – punku, hardcoru a crossoveru. Objevily se jak kapely známé z rádií a televizí, tak klubové záležitosti s pár koncerty na kontě. A které nakonec byly nejlepší?

  • DEN PRVNÍ: ČÁRLÍ, ČÁRLÍ, ZAHRAJ JEŠTĚ JEDNU!

Celá velkolepá akce byla odstartována přesně ve čtyři hodiny odpoledne milevskou trojčlennou kapelou Yummy, která mi trochu připomněla vystoupení školního sboru - příliš fanoušků si mladí hudebníci nezískali, lidé se teprve začali vybalovat a rozhlížet po celém areálu. Druhou skupinou v pořadí a zároveň největším překvapením dne byli Charlie Straight, kteří zaujali podstatnou většinu přihlížejících. Kluci v čele se zpěvákem Albertem, který je pověstný svým typickým sladkým hlasem a koulením očima, jsou novým objevem české popově-alternativní scény. Předpovídám jim zářivou budoucnost, pokud jste je doposud neslyšeli, podívejte se alespoň na jejich klip.

Následovali rockoví Pankix s neuvěřitelně energickou zpěvačkou - převážná část mužského publika byla naprosto nadšená, že na chvíli zapomněla i na pivo, které se bylo nejoblíbenějším nápojem hned vedle medoviny od prodavače-sympaťáka. Pokud jste zrovna neměli chuť na něco alkoholického, měli jste možnost navštívit stylovou čajovnu nebo red bull stánek. Hospodskou atmosféru navodila skupina Medvěd 009, jež však byla skoro přesnou kopií svého staršího bratra Divokého Billa. Hvězdou večera byli ska-mistři Sto zvířat, kteří (jako ostatně vždy) předvedli skvělou show. Písničku "Nikdy nic nebylo" s nimi zpívalo snad celé publikum.

  • DEN DRUHÝ: PROBOHA, AŤ UŽ NEPRŠÍ...

Páteční den byl nabitý. Otevřeny byly už všechny tři stage: Hlavní modrá stage představila kapely zvučných jmen - E!E, Tleskač, Kryštof, Vypsaná fixa, Wohnout... Zastřešená Black'n'white přinesla alternativní mix všemožných a spíše méně známějších kapel - od talentovaných Art Factory se spoustou hudebních nástrojů po indie-rockové No Heroes z Berouna. Mě osobně nejvíce oslovila trochu tvrdší rocková skupina Veena s neuvěřitelně hlasově nadanou zpěvačkou Veronikou, která dodala hudbě speciální sound a trochu je zjemnila. Na oranžovém pódiu si zahráli polští Underground fly, rakouští Defcon a pár českých skupin, které bohužel zapadly do průměru a ničím nevynikly. Celý den bylo strašlivé vedro, naštěstí byl ale objednán hasičský vůz, který ochotně osvěžil všechny přítomné. Během pár hodin se ale začalo zatahovat a poprchávat.

Skoro všichni byli natěšení na večer a od osmi hodin přešlapovali s kelímkem piva v pravé ruce a čínskými nudlemi (nejoblíbenější pochutina celého festivalu) v levé před největším pódiem. Když dohrála německá punk-rocková skupina Green frog feet, přišli na řadu kluci z Vypsaný fixy. Zahráli písně především ze staro-nového CD Fenomén, ale nepodali žádný překvapivý výkon. Richard Krajčo se skupinou Kryštof působil mnohem živěji, nezůstal chvilku v klidu, vylezl dokonce na lešení, což drsní sekuriťáci nepřijali dvakrát přívětivě. Na vtipné a originální Wohnouty začalo neuvěřitelně pršet, takže kluci zahráli jen dvě písně a rozloučili se. Diváci pod pláštěnkami s nelibostí odešli do stanů nebo do black and white stage, kam se přesunulo vystoupení italských metalistů Exilia.

  • DEN TŘETÍ: ARGENTINSKÉ SKA A NOVÉ HUDEBNÍ OBJEVY

Třetí a zároveň poslední den zahájil přehnaně optimistický moderátor Kuba se svojí skupinou Possibilní explikace. Trochu estrádní projev, dopomáhání bláznivou gestikulací, skákání sem a tam. Ti, co měli problémy snést přílišné množství energie, kterou do nich pumpoval nevybitý Jakub, odešli radši na tvrdou pražskou skupinu Underside. Drsné kytary, zpěvák laděný do HC... V poledne se nehraje zrovna moc nejlépe, ale Underside překvapili a šli do toho naplno.

Black'n'white stage opět představilo pár neznámých kapel různých žánrů. Skupina Dětské nápady i přes svůj infantilní název překvapili dlouhými dredy a skvělými kytarami. Publikum ale nejvíce zajásalo, když nastala chvilka poezie a zazněla báseň: "Číča vzala klíča a propíchla míča. Píča." Dále se objevili američtí jazzoví mistři Catapults and Parachutes, pán se saxofónem byl přímo neskutečný a všichni jen žasli. Zahanbit se nenechala ani česká alternativní Poslední kapka a večer se objevili rockoví sympaťáci Draini, kteří kvůli hlavní hvězdě večera Karamelo Santo neměli tolik fanoušků, kolik by si zasloužili. Mě osobně se z celého festivalu líbili nejvíc. Kluci byli sympatičtí, vytvořili si příjemnou klubovou atmosféru a zahráli dokonce dva přídavky, což ocenili hlavně ti, kteří přišli pozdě.

Na velké scéně se zatím střídali samí punk-rockeři (Imodium, Jaksi Taksi, UDG), které uvítaly především náctileté fanynky. V osm hodin přišli na pódium kluci ze Sunshine, začínalo pršet, zpěvákovi praskla struna u kytary, objevily se další technické problémy... Kluci se to snažili ustát, ale já si odnesla pocit zklamání, Kay mi přišel trochu arogantní a ani se po vystoupení nerozloučil. Dále se všechno podřídilo argentinským skáčkařům. Karamelo Santo hráli o půl hodinu déle, publikum nebylo k zastavení, všichni si je zamilovali a nechtělo se jim odejít.

Po hlavním programu následovala taneční afterparty s funky muzikou a pak už jen vyspat se a odjet domů. A jak festival hodnotí další účastníci?

Ondra, 17: „Přijel jsem sem hlavně kvůli Karamelo Santo, ale zpětně se mi líbilo všechno skáčko, co se tu prezentovalo. Sto zvířat i Tleskač byli skvělí.“

Lucka, 16: „Nejvíc se mi líbili Jaksi Taksi a Imodium. Teď už se těším jen na UDG a pak domů!“

Petr, 20: „Jsem tu poprvý, kamarádi říkali, že je to skvělý, tak jsem to chtěl zkusit. Koukám hlavně na menší stage, abych objevil skupiny, co ještě neznám. Zatím mě příjemně překvapili Pankix a Veena. Mám rád tvrdší muziku, tak se ještě těším na Drain.“

Martina, 19: „Líbí se mi tady celá ta atmosféra, je tu pohoda a aspoň to tu není tak přeplněný. Nejvíc jsem si užila Sunshine a zklamalo mě, jak při Wohnoutech začalo pršet a museli odejít.“