10. 04. 2008

Nick Hornby

Zkuste si sestavit seznam pěti svých nejoblíbenějších kravat, jakési Top 5. Anebo pěti svých nejoblíbenějších hraček z dětství. Nebo se pusťte do Top 5 svých nejvydařenějších životních průšvihů. Jakmile se do toho dáte, jste Nickův člověk.

Britský spisovatel Nick Hornby má už sice na krku pět křížků, ale duší je stále mladík, který fandí fotbalu, má problémy s holkama a jeho největší zálibou je vytvářet si žebříčky svých nejoblíbenějších věcí. Zpočátku se živil jako učitel, psal také recenze do různých časopisů a v roce 1992 vyšla jeho úspěšná kniha Fotbalová horečka. O rok později se mu narodil syn Danny trpící autismem. Nicka to velmi poznamenalo a přehodnotil spoustu svých životních postojů a mimo jiné se podílel na založení speciální školy TreeHouse pro autistické děti.

Přestože napsal více než dvanáct knih, z nichž se čtyři dočkaly filmového zpracování (nejznámější je asi Jak na věc s Hughem Grantem), zůstává stále nohama na zemi a považuje se za průměrného člověka, který má prostě rád fotbal a muziku. Svůj den popisuje Nick takto: „V deset jdu do své kanceláře, která je za rohem mého domu. Hodně kouřím, píšu dvě až tři hrozně krátké věty s pětiminutovými přestávkami. Během každé té přestávky kontroluji e-maily a vždycky mě naštve, když žádný nedostanu. Na oběd si skočím domů, pak jdu zas do práce, kde jsem do šesti. Pěkná nuda.“

Ukázky z některých Nickových knih:

Všechny moje lásky: Znáte to, když s někým jste a začnete něco říkat a pak se odmlčíte, a ona: „Co?", a vy: „Nic." a ona: „Řekni to, prosím." a vy: „Ne, bude to znít hloupě." a pak vás přemluví, abyste to vyhrkli, přestože jste to měli od začátku v záměru říct, a pro ni to je všechno cennější, protože je to těžko vydobyté. Třeba celou dobu ví, že to jen hrajete, ale to jí nevadí...

Všechny moje lásky je kniha o krizi středního věku. Pětatřicetiletý Rob právě sepisuje svých Top 5 rozchodů, přičemž na prvním místě je pochopitelně ten nejčerstvější. Uvědomuje si, že s nedokončenou vysokou školou a malým obchůdkem s gramodeskami to daleko nedotáhne. Přátelé mu nerozumí a on přemítá v čem tkví neúspěch jeho života. Je to kvůli jeho hudebnímu vkusu? Je moc náročný? Proč těm ženám nerozumí? Celá kniha, která se drží hesla: „Mládí, milenky i vinylové desky mají omezenou životnost.“, je čtivá a rozhodně pomůže v situaci, kdy si myslíte, že je váš život na nic. Není. Chce to jen přerovnat sbírku svých cédéček a začít znovu. Jinak.

31 songů: "Samba Pa Ti" je spíše instrumentální skladba než písnička, ale když jsem ji v rozhodujícím období uprostřed dospívání poprvé uslyšel, promlouvala ke mně stejně srozumitelně jako kterákoli hudba opatřená slovy: byl jsem přesvědčen, že popisuje sex. Mám-li být konkrétnější, "Sampa Pa Ti" měla znít, až přijdu o panictví - pokud ne z reproduktorů, pak v mé hlavě. Začíná pomalu a tajemně a krásně, potom nabírá na naléhavosti a pak - no, pak uvadá. (Nahrávka trvá shodou okolností čtyři minuty a čtyřicet sedm vteřin; ale než budu obviněn z chvástání, předpokládám, že jsme během pomalé fáze dělali jiné věci - líbali se, svlékali, možná před kinem čekali na autobus domů -, takže jsem věřil, že to do ztišení stihnu.)...

Seznam jednatřiceti Nickových oblíbených písní začíná s „Your Love is the place where I come from“ od Teenage Fanclub a končí „Pissing in a river“ Patty Smithové. Některé songy miluje Nick dodnes, jiné byly jen chvilkovou záležitostí. Všechny ale mají v jeho životě zásadní význam. Hornby je vášnivým fanouškem popové hudby a do knihy namačkal interprety od Nelly Furtado po Led Zeppelin. Útlá knížka není jen nudným seznamem, ale je zdrojem inspirace, laskavého humoru a zamyšlení nad významem hudby v životě.

Můj oblíbený rok: V současné době se zase jednou snažím přestat kouřit. Nosím malou nikotinovou náplast; po ruce mám vždy balíček nikotinových žvýkaček a v kapse balíček cigaret z předešlé noci. Skončit s cigaretami se mi, upřímně řečeno, příliš nedaří. V knize Jak se snadno odnaučit kouřit připodobňuje Allen Carr kuřáka k člověku, který nosí těsné boty jen pro potěšení z toho, že si je může sundat. Povedená analogie. Kuřáci kouří jenom pro potěšení z úlevy od symptomů nikotinového deficitu - tudíž symptomů, které jim může poskytnout pouze kouření. Jinými slovy utrácíme majlant a podstupujeme zdravotní rizika jenom proto, abychom dosáhli stavu, ve kterém se nekuřáci udržují zcela bez námahy. Závislost na fotbale funguje velice podobně a v jistém smyslu bych mohl říct, že má závislost na týmu Cambridge United v té sezóně byla tou nejčistší, jakou jsem kdy zažil.

Můj oblíbený rok je sbírkou esejů anglických spisovatelů převážně na téma fotbal. Povídky plné vášně, radosti z výher a smutku z proher, nostalgických vzpomínek na dětství a závislosti na fotbalu umožní ženám pochopit proč muži tolik milují fotbal a pánům nabídne pocit souznění a radosti z tohoto sportu. Výběr uspořádal Nick Hornby, coby velký fanoušek - když mu bylo jedenáct let, vzal ho otec poprvé na fotbalový zápas londýnského Arsenalu - a dramaticky tím poznamenal celý jeho další život. O fotbalu rád píše, na fotbal se rád kouká, fotbal rád hraje. Stejně jako hrdinové knihy Můj oblíbený rok.

Další knihy: Jak na věc, Jak být dobrý, Dlouhá cesta dolů, Fotbalová horečka...

Zdroje obrázků: