11. 03. 2009

Pasťák nebo vězení?

„Do svých patnácti let stihl 150 krádeží za 2,5 miliónu. Vzhledem ke svému věku zatím nemohl být obviněn, což se nyní změní - začátkem minulého týdne oslavil své patnácté narozeniny.“

Problém s nepřizpůsobivou mládeží, na kterou byla česká justice dlouho krátká, by možná mohl být vyřešen. Ambiciozní trestní novelu koncem ledna podepsal i prezident republiky. Jedná se o úpravy, které mohou opravdu pomoci nebo je to jen populistický, v lepším případě, nesmysl?

Prezident republiky Václav Klaus dne 27.1.2009 podepsal nový trestní zákoník. Dokument, který nabyde platnosti 1.1.2010, mimo jiné snižuje trestní odpovědnost na 14 let a stejnou hranici stanovuje také pro legitimní sex. Co z toho vyplývá a jaké můžou být následky, to je téma tohoto článku.

Snížení trestní odpovědnosti

Snad největším problémem, souvisejícím s touto problematikou, je stanovení věku, kdy mladiství pochopí význam a následky svých činů. Je to 15 let? Nebo aktuálně přijatých 14? Vzhledem k obecně známému faktu, že každý je jiný, lze jen těžko stanovit jednu hranici aplikovatelnou na celou populaci a nové generace. Nicméně i přes to nám nic jiného nezbývá – stanovení takové hranice je pro justici nezbytné. Je ale ten diskutovaný jeden rok tak podstatný? Úvodem si proto zkusme zodpovědět otázku, proč bylo vůbec snížení přijato. Nebo ještě lépe, co donutilo ministerstvo spravedlnosti o tomto bodu novely trestního zákoníku začít jednat.

Nejen díky práci médií jsou obecně známy případy, kdy organizované skupiny zámerně zneužívají mladistvé pro trestnou činnost. Vzhledem k věku pod hranicí patnácti let je současný stav legislativy nedokáže postihnout za jejich delikty. Zde se proto snížení trestní odpovědnosti logicky nabízí, ale je otázkou jestli je v tomto kontextu snížení dostatečné. Řada odborníků, jmenujme například ředitele výchovného ústavu v Boleticích PaedDr. Jaroslava Žejdla, se z toho důvodu příklání ke snížení trestní odpovědnosti až na 12 let, což je model fungující například ve Skotsku. Z tohoto pohledu je snížení hranice na 14 let, ač přijato patrně v dobré víře, bohužel málo účinné a proto nesmyslné. Ale je to lepší krok než žádný? Snad ano.

Znevýhodnění oběti

Odbornou veřejností je navíc velmi kritizována ještě jedna podstatná skutečnost. Autor této konkrétní části novely trestního zákoníku, poslanec za ODS Ing. Radim Chytka, totiž paušálně změnil veškeré „patnáctileté“ limity. Kromě posunutí hranice legálního sexuálního styku, kterému se budeme podrobněji věnovat později, docházi také k paradoxnímu znevýhodnění oběti. Uvedu obecný příklad. Když bude obětí trestného činu osoba ve věku 14ti let, v současné době na ní bude pohlíženo jako na dítě (osoba před patnáctým rokem věku, § 2 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže) a trest pro pachatele bude vyšší. Od 1. ledna 2010 se ale mění definice termínu a tak na osobu starší čtrnácti let (před dovršením osmnáctého roku věku, § 2 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže) se bude pohlížet jako na mladistvého, čímž bude pachatel, v porovnáním se současným stavem věci, zvýhodněn.

Autor úpravy obecně paušální snížení hranic z 15ti na 14 let obhajuje tím, že čím má mládež více povinností (ve vztahu k trestnímu zákoníku), tím si zaslouží i více práv (odkaz na snížení hranice pro sexuální styk). Konkrétně tento krok ale obhajuje tím, že jakákoliv jiná varianta by byla pro justici zmatečná. Osobně mne napadá spousta zmatečných paragrafů, ale v tomto případě zkrátka nemohu souhlasit. Jasně definované a věkem ohraničené skupiny, dle mého názoru, jsou zmatečné jen minimálně, jestli vůbec. A i kdyby, vzhledem k důsledkům, které z těchto odstavců v budoucnu vyplynou, by trochu pozornosti u odpovědných osob neuškodilo. Tím by bylo zmatečnosti jednoduše učiněno za dost a problém by byl vyřešen.

Na druhou stranu se nemohu ubránit pocitu, že se jedná spíše o optický problém, jehož praktické následky jsou výrazně menší, než se může na první pohled zdát a to z toho důvodu, že novela (jejíž součástí je právě i snížení trestní odpovědnosti a pod.) obecně zpřísňuje veškeré tresty, respektive jejich rozsah. V ideálním případě by se příklad v předchozím odstavci mohl vyvíjet pro pachatele na první pohled lépe z toho důvodu, že nespáchal zločin na dítěti, ale „jen“ na mladistvé osobě. Vzhledem ke zpřísnění trestů a jejích většímu rozsahu by finální trest pro něj ale mohl být stejný, případně ještě vyšší než je tomu dnes. To vše samozřejmě za předpokladu, že justice bude posuzovat jednotlivé delikty individuálně, na což má plné právo.

Snížení hranice pro sex s mladistvými

Nicméně snad nejvíce kontroverzní se zdá být posunutí hranice pro legální sexuální styk, od následujícího roku, také na již zmiňovaných 14 let. Vyhraněný názor na tuto problematiku nemá veřejnost odborná ani laická. Jak už bylo řečeno, pan poslanec Chytka tuto novelu odůvodňuje tím, že mládeži za povinnosti, vztahující se ke snížení trestní odpovědnosti, náleží i práva. Třeba právě na sex. Jaké to ale může mít následky?

Proti tomuto návrhu je například sexuolog doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. Dle jeho vlastních výzkumů a studií totiž dekriminalizace sexuálního styku s mládeží ve věku 14-15 let zlegalizuje orientačně 15% případů delikvence. Jako příklad alternativního řešení zmiňuje napříkald německý systém. Jeho podstatou je vymezení dvou hranic pro sexuální styk s mladistvými. V prvním případě umožňuje sex 14ti leté osoby s osobou do 21 let věku. V případě, že je jedna osoba starší 21 let, může mít styk pouze s osobou starší 16ti let. Na první pohled možná zmatečný, na druhý rozhodně zajímavý systém, který by umožnil sexuální styk mezi mladistvými a zároveň by je uchránil před výrazně staršími a potenciálně nebezpečnými partnery.

Další alternativou je napříkald slovenský model, na který mne upozornila mluvčí nejvyššího státního zastupitelství Renata Malinová, jenž ve zkratce znamená, že by „byla obecná hranice trestní odpovědnosti snížena na 14 let, pro trestný čin pohlavního zneužívaní byla ponechána hranice původní.“ Což je samozřejmě také řešením, nicméně německý model se mi zatím stále zdá jako vhodnější volbou.

Jestli se veřejnost, jak odborná tak laická, na něčem shodla, bylo to v otázce upřednostnění prevence před represí. To je bezesporu věc důležitá, ale na některé jedince už bohužel velký efekt mít nebude. Přesně na ty je zaměřena novela trestního zákoníku, která v zásadě není špatná, ale stejně tak doufám, že není definitivní. Do 1. ledna 2010 je relativně ještě času dost a snad se naším zákonodárcům podaří takříkajíc vychytat mouchy. Bez snížení trestní odpovědnosti se s největší pravděpodobností totiž neobejdeme.

Co si o snížení hranice trestní odpovědnosti nebo legální sex myslíte vy?