Squatting - squatterství v Evropě

Potenciální emigranty bude zajímat, jaká je situace v jiných zemích.

Co se týče míry svobod v alternativní kultuře, nejsou Čechy nijak zvlášť výjimečné. Sice máme povoleno popíjet v určitých parcích láhev vína, kterou si můžeme zakoupit i po 10 večer (zatím), ale ve vytváření alternativních prostor na tom nejsme moc dobře. Některé státy jsou proti squatterům těžce represivní, další řeší problém obsazení domu jako spor mezi squattery a majitelem, jinde je zase pravidlo, že když je dané místo necháno ladem majitelem po určitou dobu, je squat zlegalizován.

Holandsko

V Holandsku mají squaty tradici už od 60 let, kdy hippie hnutí Provo vyhlásilo roku 1966 akci Zachraňte domek, obsaďte domek, když se měly bourat staré amsterodamské čtvrti. Příznivci hnutí bojovali za squaty a bojují až dodnes, výsledkem je několik zlegalizovaných míst - např. Vrankrijk v Amsterdamu, ACU v Utrechtu a Hotel Bosch v Arnhemu. V nizozemském právu je schváleno, že pokud je budova nepoužívaná po dobu 12 měsíců a její vlastník nemá urgentní potřebu budovu používat (jako např. nájemní smlouvu začínající přístí měsíc), tak je možné budovu zabrat. Prvotní průnik do domu je ale brán jako vloupání a policie může squattery zatknout. Pokud policie najde squattery v budově spolu se stolem, židlí a postelí (formální důkaz, že tam opravdu bydlí), vztahuje se na ně zákon na ochranu podnájemníku před vystěhováním, právo na bydlení. Po zabrání budovy je běžné poslat vlastníku nemovitosti informativní dopis a pozvat policii k inspekci, často následuje soud s majitelem, u kterého mají squatteři šanci vyhrát tak na 10%.

Anglie

V Anglii musí být objekt netknut po dobu 12 let, aby legálně patřil squatterům. Jinak pokud neprobíhá kriminální činnost, řeší se vše jako občanský spor. V listopadu minulého roku skupina Da! Collective osídlila luxusní dům v centru Londýna. Můžete se vsadit, jak dlouho vydrží...

Španělsko

Ve Španělsku existuje podobný zákon jako v Nizozemí. Ve velkých městech jako Barcelona nebo Madrid vznikají tzv. okupy, což jsou něco jako squatty, až na to, že tohle slovo se tu vůbec nepoužívá. Ocupa od slova ocupar, okupovat. Některé jsou prostě jen vybydlené barabizny na okraji města, kde se schází mládež nebo bezdomovci, ale některá, zejména jsou - li dobře strategicky umístěná, plní funkci sociálních center. Kamarádka, co žije ve Španělsku, napsala:

"Okupu v Madridu, co znám osobně a kterou navstěvuju v Madridu je přímo v centru a jmenuje se Patio Maravillas, původně to tuším byla škola, nicméně majitel ji nechal zajít. Postupně tam vzniklo centrum, kde se schází spoustu malých kolektivů, tzv. nových sociálních hnutí (feministky, ekologové, LGBTQ aktivisté, bicyklisti, atd.), kteří se zde združují, vedou zde bar a dole je dokonce funkční kuchyně, kde se dá velmi dobře a levně najíst. Patio bylo takovym způsobem funkční témeř 2 roky, když tu najednou se ozval soud, že ho musí všichni opustit. Vzbouřila se proti tomu celá místní komunita a získala velkou podporu okolnich obyvatel, takže nakonec se vystěhování nekonalo - podle zákona na to ani nemají právo, pokud by se neozval sám majitel. Nicméně ještě není nic vyhráno. A zatím až dodneška to tu funguje asi tak, že tím, jak se postupně rozrůstal počet fungujících kolektivů, bylo nutné ustanovit nějaké vedení, aby se o tu budovu vůbec někdo dokázal postarat: všechny finance, co do toho jdou, jdou z místních kolektivů (to jak si je vydělají, je jejich věc, ale je to víceméně všechno autofinancované), jednou za měsíc se scházi představitelé všech kolektivů, aby se dohodli na organizaci na příští měsíc: na každý týden se vypisuje program kulturních akcí, vše je naplánované, lidé mohou přijít na různé workshopy, učí se tu angličtina, španělština pro cizince, podporuje se socializace imigrantu, jsou tam kroužky pro děti (tanec, kresleni, divadlo), promítají se filmy atd. do toho navic funguje každý kolektiv zvlášť, mají tam své vlastní doupě, o které se starají. Podobný centrum je taky v Barceloně, ale tam jsem ještě nebyla.“

Dánsko

Dodnes v dánské Kodani existuje nezávislá čtvrť Christiania, kterou za svobodné území prohlásili squatteři, často pocházející z hnutí hippies, v roce 1971, když obsadili bývalou kasárnu. Na území Christianie nesmí automobily a do roku 2002 se tam mohl volně prodávat hašiš. Christiánie funguje až dodnes, i když se jí dánská vláda několikrát pokoušela rozpustit. Demonstrace na podporu Christiánie se v takovýchto momentech pořádaly snad po celé Evropě i Americe. Kromě své velikosti je Christiánie také výjimečná svojí originální, barevnou architekturou. Již zaniklým, kultovním dánským squattem je Ungdomshuset ve čtvrti Norrebo. Byl vyklizen v roce 2007, za pomoci vojenského vrtulníku, speciálního hasičského vozu používaného na letištích a dvou ramenových jeřábů. Po celé Kodani potom propukly silné pouliční nepokoje.

Německo

V Berlíně, městě undergroundu, je známá čtvrť Kreuzberg. Tam se podařilo zabrat celou ulici opuštěných domů. Rychle se objevily kavárny, každý večer se konaly koncerty, výstavy, divadla. Samozvaní obyvatelé po zajištění elektřiny a vody začali vyjednávat s radnicí o možné legalizaci. Někdy radnice snahám aktivistů vyšla vstříc, jindy byl dům násilně vyklizen. Samotné místo se ale probudilo a do mrtvého okrsku přišel život. V Berlíně je nejslavnější squat Tacheles, bývalý obchodní dům. Funguje jako kulturní centrum a vládla tu kolektivní euforie. Squat se ale komercionalizoval (ve squatu se začaly prodávat různé umělecké artefakty turistům) a mnoho lidí už ho přestalo podporovat. Dnes, po 19 letech fungování, opět bojuje o holou existenci. Nájemní smlouva, která umožnila umělcům platit pouhé euro ročně, vypršela s koncem prosince. Developeři tam mají v plánu postavit luxusní obchody a bytové komplexy....

To by bylo vše. Pokud máte rádi alternativní prostory, přijďte podpořit Miladu, až se jí bude snažit policie vyklidit.

Odkazy: