29. 09. 2010

Zábavný park / Adventureland

Zabavní park Adventureland, kde čas ustrnul, je svým způsobem idylickým zakonzervováním období mládí, které jsme s Mottolou patrně nechtěli nikdy opustit. Jako monumentální romantický symbol se tyčí nad titěrnými problémy svých, sotva plnoletých, zaměstnanců a vyvolává matnou vzpomínkou na doby, kdy láska bez osudovosti neměla cenu a kompromis se neuznával. 


Adventureland je bezpochyb lovestory. Současně se ale letmo dotýká mnoha závažnějších témat, jimž věnuje jen tolik pozornosti, jako jeho pubertální, do sebe zahleděný hrdina. Scenář velmi nenásilně a přirozeně žongluje s žánry dramatu, romance a komedie a vytváří tak pro někoho možná špatně zařaditelný a proto odmítnutí hodný celek, ale z mého hlediska se právě tímto přibližuje evropské filmové tradici a působí mnohem uvěřitelněji. Život prostě není melodrama. 


Vzácnost vztahu v němž jeden z milenců trpí dojmem, že lásky není hoden, je rovněž rysem v amerických romancích nepříliš vídaným, podobně jako famózně napsané dialogy, přirozeně odhalující postavy a hlavně nepodceňující diváka. 

Nejdůležitější pohnutky postav zůstávají nevysloveny (ostatně ani jeden z milenců za celý film neřekne: "Miluji tě."), ale přesto je lze odvodit s takovou suverenitou, že se člověk musí poklonit hereckým výkonům, jimž dominuje především Martin Starr a Kirsten Stewart. 

Vystřižení prvních a posledních pěti minut, které alespoň já chápu jen jako milosrdné slevy konzumnímu obecenstvu, by tenhle film katapultovalo do úplně jiných výšin, na pomyslý piedestal k "pravdivým filmům o platonické lásce" typu Hledám Amy, či Ztraceno v překladu. I tak se ale Mottolovi podařilo natočit dílo, které, sic po formální stránce možná zbytečně zkratkovitě a popisně, i tak neobyčejně věrně zachycuje pocity a touhy těch chytřejších a citlivějších dospívajících, čerstvě vytržených z konejšivé a otupující náruče středoškolského života. 

Politováníhodnou rigiditu a schematičnost stavby děje dokonale kompenzuje cit pro detail, skrze minimalistické dialogy uvěřitelně vykreslené charaktery, a silná schopnost evokovat vlastní vzpomínky na mládí. Adventureland se tak řadí k několika málo filmům, k nimž se lze vracet jako k dětským fotkám z rodinného alba.

P.S.: A jako bonus je to celé k vidění na youtube .) Alespoň zatím